Když je jinde sucho… aneb na kajaku po Baťáku

Když je jinde sucho aneb na kajaku pro Baťáku

Petr Peetrs Novotný

Baťův kanál byl vybudován v letech 1935 – 38 a hlavním účelem byla levná doprava lignitu z dolů v Ratíškovicích do elektrárny v Otrokovicích. Vodní cesta v některých úsecích využívá vlastní koryto Moravy ale většinou vede uměle vybudovaným kanálem. Ten odbočuje z řeky na ř. km 169,6 pod Napajedly u Spytihněvi a končí přístavem Skalica na Česko – Slovenských hranicích. Voda přepadávající přes stavidlo přístavu odtéká strouhou a ústí do Moravy nedaleko přístaviště v Rohatci. Propojení s řekou v tomto úseku se plánuje a bude vyžadovat vybudování další plavební komory.
Kanál byl budován pro účely plavby i zavlažování a umožňoval plavbu nákladních člunů do výtlaku 150tun. Celkem vodní cesta překonává výškový rozdíl 18,2m s pomocí 13 plavebních komor a představuje v našich podmínkách unikátní technickou památku. Plavební komory jsou v provozu zdarma od června do srpna denně mimo pondělka a v květnu a září o víkendech, vždy od 10.00 do 18.00.
Pro vodáky pohybující se vlastní silou kanál nabízí v některých úsecích zajímavou možnost plavbu zokruhovat, tedy jet dolů po proudu říčním korytem a k autu se vrátit kanálem. Trasa navíc vede převážně vinařským krajem, což při dobrém plánování umožňuje dodat sportovnímu výkonu i výrazný národopisný přesah (např. v době burčáku).

Plavbu je možno zahájit téměř kdekoliv. Každá vesnice má své přístaviště, a to konec konců stejně potřebují pouze motorizovaní vodáci (teď myslím motorovou loď a nikoliv prostředek na přepravu bezmotorových lodí k vodě). Jako nejlepší „ochutnávku“ na víkend navrhuji pro pádlery kolečko v jižní části úseku: z Veselí nad Moravou nebo Vnorov po řece do Rohatce a zpátky k autu po kanálu přes Petrov a Strážnici. Protože řeka teče líně až velmi líně a v kanálu je olej tak nějak z principu, je potřeba zvolit pokud možno svižnou loď, ideálně seakayak. Základní okruh od křížení „Baťáku“ s Moravou pod Vnorovami má necelých 30 kilometrů ale pro rychlíky se dá natáhnout nasednutím ve Veselí nebo zajížďkou do Hodonína.
Na říčním kilometru 136 kříží kanál Moravu a je od ní oddělen na obou stranách plavebními komorami (Vnorovy I a II) a vzápětí následuje nesjízdný jez. Přenášení přes těleso jezu (lépe vlevo) je pro lodě delší než cca 5m nesnadné až nemožné ale dá se usnadnit přetažením (postrčením) lodí přes strouhu, která od jezu odchází do kanálu (samozřejmě plavebního), nebo využít zdymadla Vnorovy II (vlevo) a za ním odbočit z kanálu doprava a právě zmíněnou strouhou dojet k jezu a zde vysednout (opět vlevo). Nepříjemnému nasedání pod jezem ze břehu tvořeného velkým lomovým šutrem se tak jako tak nevyhnete. Pod jezem za nízkého stavu pozor na mělčinu. Za silničním mostem (vpravo je nedaleko železniční stanice Bzenec – Přívoz) se jako mávnutím kouzelného proutku mění krajina a následuje poslední zachovaný přírodní říční úsek na dolním toku – meandry Moravy. Řeka meandruje „moravskou saharou“ mezi vysokými písečnými břehy borovým nebo lužním lesem a v korytě je spousta padlých stromů (které ale s ohledem na šířku řeky nepředstavují překážku). K vidění jsou ledňáčci, volavky, bobří nory a také pláže se zlatým pískem lákající na piknik a koupačku, prostě pohodička.
Prvním náznakem civilizace je až přístaviště Rohatec – kolonie. Pokud se chcete vracet Baťovým kanálem, je potřeba kousek za silničním mostem začít zlehka mžourat na levý břeh. Ústí strouhy (Radějovky), která vede k přístavu Skalica, není nijak extra nápadné. Pokud vás ale netlačí čas, zajeďte si ještě na pivo nebo burčák a utopence asi 500m do příjemného bufítku v přístavišti Rohatec.
Pádlování poněkud zanedbanou strouhou proti postupně sílícímu proudu je asi nejdobrodružnější úsek celé plavby. Po 800 metrech se vám do cesty postaví stavidlo a vpravo přenesete už do laguny přístaviště Skalica (bistro). Nocleh je nejlépe naplánovat do přístaviště Výklopník, což už je jen cca 1,5 kilometru. Výklopník (technická památka) sloužil k přesypávání lignitu z vagónů přímo do nákladních člunů. Na ostrovech v areálu je možno stanovat za více než lidový peníz a rovněž využít místní občerstvovnu. Na ostrově je ohniště i přístřešek se sezením pro případ deště a dřevěná mola jsou přátelská k sendvičovým krasavicím, co víc může kanál(sea)kajakář potřebovat?
Když budete mít štěstí, možná i potkáte místní raritu – ozajstný parník. Když proplouval v houstnoucím šeru kolem ostrova domů do Skalice za tichého šustění parního stroje, připadal jsem si skoro jako bych na záhumenku potkal triceratopse. Po chvíli už jen charakteristický pach spáleného hnědého uhlí dokládal, že to nebyla vidina z přemíry vypitého burčáku.
Ráno to není pořeba se vstáváním přehánět. K plavební komoře Petrov jsou to asi 4 kilometry a otevírá se v 10.00. Ale když vás poprvé na malé vachrlaté loďce schramstnou vrata zdymadla, je to rozhodně zážitek.
Za Petrovem se kanál z otevřené krajiny ponoří do husté zeleně a na březích se čas od času objeví řezbářské dílo. První ukázkou je bobr v nadživotní velikosti. Nejlepší možnost kulturní vložky na trase nabízí Strážnice (památková zóna, zámek, skanzen). Odtud směrem na sever houstne motorový provoz ale při omezení rychlosti na 8 kilometrů za hodinu je to spíš zpestření plavby a všichni účastníci na nás brali vždycky dojemný ohled. Za Strážnicí kanál kříží Veličku ale obě plavební komory jsou za normálního stavu otevřené a průplavné (u křížení občerstvovna). Neustále míjíme stavidla systému zavlažovacích kanálů. Některé by možná stály příležitostně i za vodácký průzkum. Ale to už se nám čas na vodě krátí. Komora Vnorovy II nás spustí na hladinu Moravy čímž jsme dokončili okruh. Podle chuti a místa parkování se můžeme rozhodnout jestli se vydáme proti velmi mírnému proudu Moravy nebo ji jen překřížíme, použijeme zdymadlo Vnorovy I a po Baťáku se vydáme až do Veselí (cca 4,5km).
Nasednout na vodu se dá samozřejmě i leckde jinde (Bzenec – Přívoz, Rohatec, Hodonín, Skalica, Petrov nebo Strážnice) a příslušně upravit itinerář a místo noclehu. Navržený výlet není pro ortodoxní „divočáky“ ale spíš pro romantiky a případně technické nadšence. Nicméně nabízí docela pestré zážitky a umožňuje smočit pádlo i za sucha, takže může být příjemným zpestřením letní nebo časně podzimní vodácké sezóny v domácích podmínkách.